Čím nižší sklon střechy, tím větší větrací mezera: Proč na tom záleží víc, než si myslíte

Vladimir Kurašov
3. 7.
Minut čtení: 2

ětrací mezera pod střešní krytinou je často podceňovaný prvek. Přitom právě díky správnému odvětrání střecha „dýchá“, zbavuje se vlhkosti a v létě se nepřehřívá. A co je zásadní – čím nižší sklon střechy, tím větší problém může nastat, pokud je větrací mezera poddimenzovaná.

V tomto článku si vysvětlíme:

proč větrací mezera vůbec existuje,
jak její výška souvisí se sklonem střechy,
co říkají normy a doporučení,
a jaké chyby se nejčastěji dělají.

🔄 Proč vůbec střecha potřebuje větrání?

Větrací mezera slouží k tomu, aby:

✅ Odváděla vlhkost, která může proniknout pod krytinu (déšť, sníh, kondenzace)

✅ Zbavovala vodní páry, které pronikají z interiéru difuzní vrstvou směrem ven

✅ Zamezila přehřívání střechy v létě – zejména u tmavých krytin

✅ Prodlužovala životnost fólií, latí, izolací a celé konstrukce

Bez větrací mezery hrozí:

hromadění vlhkosti,
plísně,
degradace izolace,
rychlejší stárnutí střechy.

📐 Jak souvisí výška mezery se sklonem střechy?

Jednoduše řečeno:

Čím menší je sklon střechy, tím hůř v ní proudí vzduch.A když vzduch proudí pomaleji, je potřeba větší prostor, aby stihl odvést vlhkost a teplo.

Přirozený tah vzduchu funguje na komínovém principu:

u sklonu 45° proudí vzduch rychle,
u sklonu 20° pomalu,
a pod 15° je potřeba výrazně větší mezera – jinak větrání nefunguje.

📏 Co doporučují normy a praxe?

Norma ČSN 731901 a výrobci DHV doporučují přibližné minimální výšky větrací mezery:

Sklon střechy	Doporučená výška mezery nad DHV
> 40°	min. 40 mm
30–40°	min. 50 mm
20–30°	min. 60 mm
15–20°	min. 80 mm
< 15° (pouze výjimečně)	100 mm a více + speciální řešení

📌 V praxi se mezera tvoří pomocí kontralatí – čím nižší sklon, tím vyšší kontralatě je třeba použít.

📌 Vždy je třeba zajistit i přívod vzduchu u okapu a výstup u hřebene – jinak mezera nefunguje.

💡 Další faktory, které ovlivňují větrání

Délka krokve – čím delší, tím větší odpor proudění
Typ krytiny – těžká taška větrá jinak než falcovaný plech
Překážky ve větrací dráze – např. špatné přerušení kontralatí
Chybějící větrací tašky nebo pásky
Zanedbané detaily hřebene a okapu

❌ Nejčastější chyby

Použití kontralatě 40 mm na sklon 20°
Fólie přiložená přímo na izolaci bez prostoru pro odvětrání
Ucpaný okapní vstup vzduchu – např. izolací nebo neodvětraným podbitím
Uzavřený hřeben bez možnosti výstupu teplého vzduchu
Nevětraná střecha s plechovou krytinou, kde se teplo extrémně hromadí

🛠️ Jak to má vypadat správně?

Difuzní fólie volně položená na krokvích nebo bednění
Na ní kontralatě dle sklonu střechy
Poté vodorovné latě (nosné pro krytinu)
U okapu: nasávací mřížka s min. průřezem 200 cm²/bm
U hřebene: větrací páska nebo hřebenáče s výdechem

✅ Shrnutí

Sklon střechy	Doporučená výška větrací mezery	Poznámka
> 40°	40 mm	postačí standardní kontralatě
30–40°	50 mm	běžná šikmá střecha
20–30°	60 mm	zvýšený odpor proudění
15–20°	80 mm	nutnost výkonnějšího větrání
< 15°	100 mm a více	vyžaduje posouzení projektantem

🔚 Závěr

"Větrací mezera není prostor navíc – je to základní funkční část střechy."

Čím nižší sklon, tím větší riziko kondenzace, přehřátí i hromadění vlhkosti.Nepodceňuj výšku kontralatí a nezapomeň na správné odvětrání hřebene i okapu.Správně navržená větrací mezera znamená dlouhou životnost, suchou střechu a klid na půdě.